Dagblog

2010-03-11T12:10:00.003+01:00

Pry� se Singletony

Gang of Four odhalil na sv�tlo sv�ta katalog n�vrhov�ch vzor�, d�ky kter�mu se do �irok�ho pov�dom� dostaly p��stupy k �e�en� typick�ch �kolu v objektov�m programov�n�. Mezi nejzn�m�j�� n�vrhov� vzory pat�� bezesporu Singleton, �e��c� existenci pouze jedn� instance dan� t��dy. Nev�m jestli je jeho popularita zap��in�na t�m, �e jej ka�d� pochop� a nebo t�m, �e jej ka�d� pot�ebuje (nebo si to alespo� mysl�), ka�dop�dn� singletony najdeme v ka�d�m k�du. Bohu�el ve skute�nosti jak�koliv pou�it� Singletonu sebou nese zna�n� rizika a nev�hody. Pro m� osobn� testov�n� a sv�z�n� objekt�. Pravda, nen� to chyba vzoru jako takov�ho, ale sp�e jeho zneu��v�n� na nespr�vn�ch m�stech.

Poj�me zkusit naj�t zakopanou kostra pudla. Singleton ze sv� podstaty dr�� n�jak� kontext, ostatn� proto jej zav�d�me. Dobr� rada na za��tek. Pokud najdete v k�du singleton, kter� nedr�� kontext, pak m�te skv�lou p��le�itost tenhle singleton (chov�n�) odstranit, proto�e je zbyte�n�. Skrze kontext se dost�v�me k jin�m ��stem syst�mu (service locator), to mohou b�t nap��klad nacacheovan� data, pool p�ipojen� k datab�zi a tak d�le. To st�le je�t� nen� probl�m, ten nastane ve chv�li, kdy za�nete singletony no�it do sebe. Z aplikace se toti� stane jedna velk� dr�tovan� koule bahna.

Zn�me probl�m, ale zn�me �e�en�? Podle m�ch zku�enost� je nejlep��m �e�en�m obr�cen� kontrola realizovan� pomoc� dependency injection. Dependency injection neelimujeuje singletony jako takov�, ale umo��uje je p�esunout pry� z aplika�n�ho k�du do vrstvy frameworku. To je p�esn� o co tu b��. V �ist� napsan� aplikaci by nem�l b�t pou�it� jin� singleton ne� ten p�edstavuj�c� entry point do vlastn� aplikace. Typick�m p��kladem je singleton frameworku, kter�mu se p�ed� ��zen� p�i p�ijet� HTTP po�adavku. V p��pad� desktopov� aplikace je to singleton p�edstavuj�c� service locator, p�es kter� se z�sk�vaj� jednotliv� controllery.

2010-02-19T16:33:00.002+01:00

Kdy� nerozhoduj� jenom technick� aspekty

Ka�d� z n�s za�il situaci, kdy byl postaven p�ed nalezen� vhodn� technologie nebo frameworku pro �e�en� ur�it�ho probl�mu. Dlouhou dobu jsem zast�val n�zor, �e nejd�le�it�j��m krit�rium jsou technologick� aspekty jako stabilita, dokumentace, komunita, zralost atd. Dneska u� mi pomalu doch�z�, �e ka�d� rozhodnut� sebou nese krom� technick�ch i soci�ln� dopady, kter� je neradno ignorovat. Pokud tedy nechcete riskovat vlastn� defenestraci.

Bohu�el v�ci se za�nou komplikovat ve chv�li kdy proti sob� postav�te technick� a soci�ln� aspekty, proto�e se jedn� o mnohdy protich�dn� po�adavky. Pokud m�me nap��klad t�m lidi, kte�� p�t let p�� web aplikace v Jave a �ekneme jim, �e dal�� budou ps�t t�eba v Ruby a Ruby on Rails.V takov�m p��pad� se lehce m��e st�t, �e se jich p�lka na�tve a odejde, a�koliv z technologick�ho pohledu se to m��e zd�t jako ta nejlep�� v�c.

Pokud se rozhodujete pro jakoukoliv technologii, zva�te krom� technologick�ch aspekt� i "m�kk�" krit�ria, kter� se vyplat� neignorovat. Slovy klasika: �mus�me tomu �t�st��ku naproti�. Lid� se obecn� r�di u�� nov� v�ci, ale mus� za t�m vid�t n�jak� hlub�� smysl. se �pln� nejrad�ji u�� v�ci, kter� zvy�uj� jejich cenu na trhu. T�m nem�m rozhodn� na mysli, aby jste za�ali ps�t v jazyku Cobol, proto�e lid� ovl�daj�c�ch tento jazyk je relativn� m�lo. Sp�e jde o v�ci, kter� jsou takzvan� v kurzu, br�no v kontextu p�ede�l�ch v�t. Super skv�l� framework, kter� jste si napsali na koleni se nebude cht�t nikdo u�it, proto�e a� ho to za dva roky p�estane u v�s ve firm� bavit, tato zku�enost mu �ivotopis nevylep��.

Jednoduch� v�ci se prosazuj� daleko sn�ze oproti t�m komplexn�j��m, p�esto�e mohou p�in�st u�itek. Pokud chcete prosadit n�co komplexn�j��ho m�jte po ruce n�jak� wov efekt. Je to sice levn� trik, ale zab�r� V�dy a za ka�d�ch okolnost� m�jte na pam�ti, �e lid� r�di nad�vaj� na to �emu dokonale nerozum�. A jsou z toho frustrov�ni. Tomu nezabr�n�te, neberte si to osobn� a hlavn� bu�te na to p�ipraveni t�eba �kolen�m.

2010-01-28T23:55:00.003+01:00

Pro� nepot�ebuji (zat�m) asynchronn� JDBC

Luk� K�e�an se zkusil zamyslet nad t�m, jestli v Jave pot�ebuje asynchronn� JDBC API a sv�j z�v�r vtisknul p��mo do �l�nku Pro� nepot�ebuji asynchronn� JDBC. J� si dovol�m Luk�em m�rn� doplnit.

Nejd��ve bychom si mohli demonstrovat na jednoduch�m k�du Luk�em zmi�ovan� Servlet 3.0 API s podporou asynchronn�ho vol�n�, kter� bude v na�em dal��m pov�d�n� hr�t d�le�itou roli.

@WebServlet(name = "AsyncServlet", urlPatterns = { "/AsyncServlet" }, asyncSupported=true)
public class AsyncServlet extends HttpServlet {
 
  protected void doGet(HttpServletRequest request, HttpServletResponse response) {
  AsyncContext ac = request.startAsync(request, response);
  ac.start(new Worker(ac));  
 }
 
 public static class Worker implements Runnable {
  private final AsyncContext ac;
  
  public Worker(AsyncContext ac) { 
   this.ac = ac;
  }

  @Override
  public void run() {
   HttpServletResponse response = (HttpServletResponse) ac.getResponse();
   try {
    response.setContentType("text/html;charset=UTF-8");
    PrintWriter out = null;
    try {
     out = response.getWriter();
     out.println("<html>");     
     out.println("<body>");
     out.println("<h1>Servlet AsyncServlet output</h1>");
     for(int i = 0; i < 10000; i++) {
      out.println("<p>Asynchronously generated response :-)</p>");
      out.flush();
      try {
       Thread.sleep(200);       
      } catch (InterruptedException e) {}
     }
     out.println("</body></html>");     
    } catch (IOException e) {     
    } finally {
     out.close();
    }
   } finally {
    ac.complete();
   }
  }
 }
}

Trocha popisu. Na ��dku 5 instruujeme kontejner, �e po�adavek bude vy��zen asynchronn�. Na ��dku 6 odp�l�me asynchronn� exekuci. V tomto p��pad� se pou�ije vl�kno z poolu servletov�ho kontejneru. Samoz�ejm� to nemus� v�dy vyhovovat a my mu�eme vytvo�it klasick� ThreadPoolExecutor a vl�kna br�t z n�j.

Po vykon�n� ��dku 6 se n�m tedy v nov�m vl�kn� spust� exekuce viz t��d� Worker a p�vodn� vl�kno servletov�ho kontejneru dokon�� metodu doGet a m��e b�t pou�ito k obsluze jin�ho HTTP po�adavku. Metoda run t��dy Worker tedy b�� v jin�m vl�kn�. Pomoc� AsyncContextu, kter� jsme si p�edali a tvo�� n�s komunika�n� kan�l se servletov�m kontejnerem, jsme schopni vytvo�it repsonse. Dokon�en� asynchronn� pr�ce se signalizuje vol�n�m metody complete na ��dku 40.

Nyn� k j�dru pudla. Kde n�m do hry vstupuje ono vz�van� asynchronn� JDBC API. P�edstavme si n� p��klad lehce upraven o vol�n� n�m dob�e zn�m�ho JDBC. Sta�� n�m pouze t��da Worker.

public static class Worker implements Runnable {
  private final AsyncContext ac;
  
  public Worker(AsyncContext ac) { 
   this.ac = ac;
  }

  @Override
  public void run() {
   Connection conn = getConnectionFromSomewhere();
   PreparedStatement ps =  conn.prepareStatement("insert into orders (a) values ('a')");
   ps.executeUpdate();
      ac.dispatch("/dekujeme-za-nakup.jsp");   
  } 
 }

Co se stane? Servletov� kontejner m� vl�kno vr�cen� a m��e obsluhovat dal�� HTTP po�adavky, ale vl�kno vykon�vaj�c� metodu run bude zablokovan� na ��dc�ch 10 a 12. J�ra Mare� m� do jist� m�ry pravdu, �e na ��dku 10 n�m m��e pomoci poolovan� na �rovni datab�zov�ch p�ipojen�. Nicm�n� vl�kno bude zablokov�no nejpozd�ji na ��dku 12.

P�edstavme si situaci, �e m�me eschop a u�ivatel pr�v� u�inil n�kup. Po�adavek se odeslal a k�d z�stal tr�et na ��dku 12. Asi nechceme, aby m�l u�ivatel deset sekund "zmrzl�" UI prohl�e�e, ale rad�ji bychom mu uk�zali str�nku kde mu pod�kujeme za n�kup a t�eba je�t� n�co nab�dli z dce�in�ho obchodu.

Bez asynchronn�ho JDBC API mus�me ob� blokuj�c� vol�n� (10,11) zabalit ru�n� do asynchronn�ho vol�n�. P�vodn� metoda run potom vypad� p��mo poh�dkov�.


@Override
public void run() {
 new Thread(){    
  public void run() {
   Connection conn = getConnectionFromSomewhere();
   PreparedStatement ps =  conn.prepareStatement("insert into foo (a) values ('a')");
   ps.executeUpdate();
  }    
 }.start();   
 ac.dispatch("/dekujeme-za-nakup.jsp");
}

Necht�l bych zde polemizovat, �e JDBC je samospasn�. Je to jenom �pi�ka ledovce. Ka�dop�dn� je to dobr� za��tek k tomu, aby si podobn�m zp�sobem nemuseli zane��dit k�d aplika�n� v�voj��i. Samo o sob� asynchronn� JDBC nep�inese ��dn� drastick� zv��en� v�konu (v tom jsme s Luk�em za jedno), snad mo�n� svi�n�j�� UI. Aby m�lo asynchronn� JDBC n�jak� v�konnostn� dopad, bylo by pot�eba m�t driver a datab�zi, kter� asynchronn� vol�n� podporuje.

A mimochodem nen� to takov� utopie viz n�e

Building Reliable, Asynchronous Database Applications Using Service Broker (Microsoft SQL Server 9.0 Technical Articles)
Asynchronous Database Connectivity in Java
Asynchronous DB: DBSlayer & HTTP

2010-01-27T23:36:00.002+01:00

Oracle Sun akvizice. Hotovo a potvrzeno.

Larry Ellison ve webcastu k fin�ln�mu dokon�en� akvizice firmy Sun (nyn� ji� Oracle) uklidnil v�echny javisty. Do Javy se investovat bude viz FAQ. Najdete tam i kus� informace o tom co se chyst� Oracle ud�lat se Solarisem, MySQL, NetBeans a dal��mi produkty. Je�t� d�v�m k dobru hl�ky, kter� m� pobavily a zaujaly z twitterov�ho vys�l�n� k t�to ud�losti. IBM a cloud computing si to od Larryho p�kne sl�znul.

RT @Oracle: Larry Ellison: Solaris will be the OS for a cluster of computers, not just a high end box #oraclesun

Larry: "Best 2 databases on planet are DB2 on mainframes and Oracle on modern computers" #oraclesun

RT @sunmicrosystems: Larry Ellison: we are going to make MySQL better #oraclesun

RT @Oracle: Larry Ellison: Solaris will be the OS for a cluster of computers, not just a high end box #oraclesun

RT @vandenadort: Larry: IBM doesnt have Java, they haven't got Oracle database, what they have is a problem. They're a decade behind us #oraclesun

RT @oracletechnet: Ellison: I love Linux, but Solaris is more mature and reliable for the high end #oraclesun

Larry Ellison: DB2 is about a decade behind when it comes to Oracle technology #oraclesun

Ellison "Why in the world didn't IBM create a scalable dbase machine. IBM is far behind, I don't think they have a chance at all."#oraclesun

#oraclesun: Ellison: "I can't understand why IBM has never come out with a database machine. DB2 doesn't cluster, doesn't scale, nothing."

#OracleSun LE: won't measure Java success in terms of revenue but in terms of tech success->Sun tried this, might work for Oracle?

Ellison: "There is no in-memory dbase that will take the place of a relational dbase." #oraclesun

Larry - The only thing new about Cloud is the name, we've been doing it for years. Itunes, Sales Force, etc all run #Oracle #oraclesun

RT @oracletechnet: Ellison: The only thing new about cloud computing is the word "cloud" - it's just a computer attached to the Internet #oraclesun

2010-01-24T18:41:00.002+01:00

Ned�ln� rozj�m�n� nad softwarov�m v�vojem

Nem�lo lid� p�em��l� o r�zn�ch technik�ch zefektivn�n� softwarov�ho v�voje. Za�il jsem metodologi�, kter� byla klasick� vodop�d obohacen� a milestony po �esti t�dnech. Tedy na za��tku se ud�lal sb�r po�adavk�, jejich anal�za, pak design, implementace a verifikace/testov�n� na z�v�r. Ka�dou z t�chto �innosti d�lal v podstat� jin� t�m lid�. Sb�r po�adavk� d�lal t�m funk�n�ch architekt�, anal�zy techni�t� architekti, design a implementaci v�voj��i a verifikaci a testov�n� odd�len� kvality. A�koliv tento syst�m v�voje fungoval, mohl fungovat daleko efektivn�ji a l�pe.

Prvn�m probl�mem je v�ce m�n� striktn� roz�len�n� odpov�dnost�, a�koliv by se to mohlo zd�t jako logick� a spr�vn�, tak je to ve sv� podstat� kontraproduktivn�. Pr�ce ka�d� skupiny m� toti� jasn� za��tek a konec, s t�m, �e na n� navazuje pr�ce jin� skupiny. Bohu�el to sebou ��len� redundanci v podob� sd�len� informac�. Kdy� osoba A na za��tku cel�ho �et�zu n�co vymysl� nebo zm�n�, je pot�eba tuto informaci roz��it p�es v�echny navazuj�c� skupiny a to v jak�koliv okam�ik.

Aby se t�to redundanci v p�ed�v�n� informac� zamezilo, vznikaj� dokumenty. Cel� ��dka dokument� v r�zn�ch reviz�ch, kter� popisuj� co pr�sn� autor zam��lel. M�me sice jedno m�sto, kde se udr�uj� informace, ale lid� mus� p�lit �as t�m, aby tyto informace sepsali a dal�� lid� t�m, aby je vst�ebali.

Obecn� si mysl�m, �e roz�katulkovan� v�voj na skupiny lid� prost� nefunguje kv�li soci�ln�m probl�m�m. Jedna skupina si n�co vymysl� a dal�� za m�s�c zjist�, �e to je neprovediteln�. Vznikaj� zbyte�n� t�enice d�ky tomu, �e architekt po�aduje T��mah�l a v�voj��i jsou schopni dodat v lep��m p��pad� srub kanadsk�ho d�evorubce nebo v tom hor��m k�lni�ku na d��v�.

Druh� probl�m je v tom, �e f�ze anal�zy je sice ukotven� na za��tku cel�ho procesu nicm�n� pouze pro to, aby se na jej�m z�klad� dok�zaly ud�lat �asov� odhady n�ro�nosti a proto, aby mohli dal�� skupiny lid� pracovat. Bohu�el tento p��stup m� pom�rn� z�sadn� nedostatek. N� v�dy toti� vid�me pln� pod kapotu cel�ho �e�en�. Sp�e naopak, vid�me pouze tu ��st, se kterou jsme dob�e sezn�meni a dopad na navazuj�c� ��sti n�m �asto unik�. Tak�e na�e anal�za z principu stoj� na vod�. Zkuste v takov�m p��pad� ud�lat odhad �asov� n�ro�nosti.

Te� jsme si popsali, n�kter� z nev�hod a te� jak proces zrefaktorovat, tak aby fungoval k pln� spokojenosti v�ech z��astn�n�ch.

Prvn�m probl�m je odstran�n� informa�n� bari�ry a sd�len� informac�.

Ps�t v p��pad� funk�n�ch po�adavk� desetistr�nkov� pamflety je nesmysl. Nejpochopiteln�j�� je na��rat funk�n� specifikaci na chov�n� u�ivatelsk�ho aplikace a p�idat stru�n� popis. Pokud to nedok�ete, pak je nejsp�e probl�m v tom, �e zad�n� je p��li� slo�it�. P��li� slo�it� zad�n� na �rovni u�ivatelsk�ho rozhran� nejsp�e neznamen�, �e by zad�n� bylo slo��te. Sp�e to sv�d�� o tom, �e to co u�ivatel cht�l bylo �patn� pochopeno. Kdy� chce u�ivatel skalpel, dejte mu skalpel a nikoliv multifunk�n� �v�carsk� no��k, kter� obsahuje nav�c �roubov�k, v�vrtku a piln�k.

Nepi�te anal�zy pokud to nen� opravdu pot�eba a rozhodn� je nepou��vejte jako zad�n� pr�ce pro n�koho jin�ho a nebo k �asov�m odhad�m. D�le�it� rozhodnut�, kter� maj� tendenci se v anal�z�ch objevovat, odlo�te a� na posledn� mo�nou chv�li (viz Lean software development) kdy budete m�t v�echny pot�ebn� informace.

An agile software development approach can move the building of options earlier for customers, thus delaying certain crucial decisions until customers have realized their needs better. This also allows later adaptation to changes and the prevention of costly earlier technology-bounded decisions.

Prac� softwarov�ho v�voj��e nen� sepisov�n� esej� �i jej�ch lousk�n�. Nejefektivn�j�� zp�sob v�m�ny informac� je p��m� komunikace a zapojen� se v�ech �len� t�mu ve v�ech �inostech v�vojov�ho cyklu. Striktn� rozd�len� �innost� vede pouze k vytv��en� bari�r. Vedlej��m efektem je to, �e se ur�it� ��st lid� specializuje pouze na ur�itou ��st �e�en�. Doch�z� potom k t�enic�m, �e lid� co d�laj� u�ivatelsk� rozhran� se c�t� odstr�en� od j�dra syst�mu a ty co d�laj� j�dro nemaj� potuchy co pot�ebuj� ti co d�laj� u�ivatelsk� rozhran�. Stejn� kastovn� syst�m d�l� probl�m i p�i d�len� na v�voj��e a architekty.

Mo�n� je to anarchie, mo�n� je to cowboy coding, ale podle m�ho soudu by v�ichni m�li d�lat v�echno. T�m se nejl�pe sd�l� t�mov� znalosti a nut� to k v�t�� m��e komunikace. A lidi to pochopiteln� v�c bav�. Striktn� rozd�len� na architekty a v�voj��e neexistuje. Z�sadn� rozhodnut� se p�ij�maj� spole�n�. Funkci architekta v uvozovk�ch dr�� v�voj��i, kte�� jsou respektov�n� zbytkem t�mu a maj� dostate�nou autoritu fungovat jako arbitr sporu typu pou�ijeme knihovnu typy X nebo Y.

Vsuvka:Role mana�era spo��v� pouze v tom, �e poskytuje servisn� slu�by zbytku t�mu. D�l� zapisy meetingu, zaji��uje hardware/software, dohl�� a p�ipom�n� na term�ny, zaji��uje komunikaci s dal��mi t�mi. V podstat� slou�� jako tlumi� r�zn�ch byrokratick�ch omezen�. Mana�er nikdy ned�la technologick� rozhodnut� nicm�n� jeho n�zor je v�t�n a respektov�n.

Ob�as m�m pocit, �e se r�zn� procesy a metodiky v�voje hodn� p�ece�uj�. Z v��e uveden�ch ��dku by mohl leckdo nab�t dojmu, �e jsem vodop�d zrefaktoroval nap��klad na Scrum. P�izn�m se, �e nev�m, agiln�ch metodik je cel� �ada. N�kdy je to hra se slov��ky a ve v�sledku se dosp�je k tomu sam�mu. J� osobn� v��m ve dv� v�ci p�i softw�rov�m v�voji.

komunikace, komunikace a zase komunikace nam�sto byrokracie sna��c� se komunikaci suplovat
siln� individuality jako j�dro mal�ch t�m�, kde ka�d� �len se pod�l� na v�ech �inoostech

Jestli tomu bude ��kat nebo v tom hledat Scrum, Iterative and incremental development �i Lean software development je pom�rn� nezaj�mav�.

2010-01-11T23:34:00.002+01:00

Google wave revoluce? A co Ubiquity

Dostal se mi skrye Twitter pod palec dokument nazvan� Technology Radar, kde Martin Fowler a jeho kolegov� z ThoughtWorks vytvo�ili, aby "to help decision makers understand emerging technologies and trends that affect the market today". Jednou ze zmi�ovan�ch technologi� je i Google Wave jako kolabora�n� platforma nov� generace.

A�koliv je tato technologie/platforma v ran� f�zi ji� jsem j� otestoval a nep�ipad� mi, �e by do sv�ta internetu a webov�ho brouzd�n� p�inesla n�co po �em "ka�d� u�ivatel tou��". Mo�n� je to d�no pouze nep��tuln�m u�ivatelsk�m rozhran�m anebo t�m, �e tuto slu�bo moc (skoro v�bec) nepou��v�m, ale dojem to na m� neud�lalo. Vlastn� nikdo z m�ch kontakt�, kter�ch tam m�m ur�it� p�es dvacet, na m� vlny nepos�l� a rad�ji se dr�� star�ho emailu �i instant messengeru.

Stejn� jako mi p�ijde Google Wave jako krok vedle, alespo� prozat�m, tak mi jako revoluce p�ijde koncept, kter� p�edstavil projekt Ubiquity. Pros�m pomineme fakt, �e ka�d� n�stroj je ur�en� trochu k n��emu jin�mu a zam��me se na to, co p�in�� m� osob�. V�dy p�i brouzd�n� webu m�m nemil� pocit, �e prohl�e� je jenom nedokonal� n�stroj, na kter�m se neud�l z pohledu koncov�ho u�ivatele ��dn� v�voj.

Kolikr�t se mi stalo, �e se prod�r�m n�jak�m textem a naraz�m na slov��ko, u kter�ho neznam p�eklad a nebo v�znam. Krom� pracnosti p�i otev�r�n� nov�ho okna a hled�n� p�ekladu eventueln� v�znamu, m� irituje, �e ztr�c�m kontext toho p�vodn�ho okna. A p�esn� to je m�sto kde nastupuje Ubiquity. Ta umo��uje toti� vykon�vat to co zam��l�m uvnit� kontextu str�nky.

Chci p�eklad slova, tak slovo ozna��m, zm��knu ctrl + space (aktivace Ubiquity) a nap�u tran (zkratka pro p��kaz translate). Podle jazyku str�nky a jazykov�ho nastaven� (takzvan� locale) prohl�e�e se slovo automaticky p�elo��. Stejn�m zp�sobem postupuji i v p��pad� v�znamu, jenom m�sto p��kazu tran pou�iji wiki. Vykon�v�n� p��kaz� v kontextu d�v� brouzd�n� dal�� rozm�r a v�razn� zefektiv�uje a usnad�uje pr�ci s webem. Pokud jste Ubiquity nikdy nevid�li, tak mu ur�it� v�nujte pozornost. �as, kter� t�m str�v�te, bude daleko efektivn�j�� ne� v p��pad� Google Wave.

2009-11-28T19:07:00.001+01:00

Eclipse E4 - nejlep�� RCP platforma

Dlouhou dobu mi le�el v "�upl�ku" dokument Eclipse E4 popisuj�c� koncept, kter�m ub�ra dal�� generace Eclipse.

Hodn� �asto je sly�et, �e Eclipse, jako IDE pro Javu, nedosahuje takov� �rovn� jako IntelliJ IDEA. M��ete s t�mto n�zorem souhlasit a nebo jej rozporovat, ale je d�le�it� si uv�domit n�sleduj�c� fakta. Eclipse nen� prim�rn� navr�en jako IDE pro Javu, ale jako platforma pro v�voj n�stroj� a aplikac�.

Pokud tedy o�ek�v�te, �e verze 4 p�inese n�jak� z�sadn� posun v oblasti v�vojov�ch n�stroj�, pak budete pravd�podobn� zklam�n�. Samoz�ejm� p�ijdou n�jak� d�l�� vylep�en�, nap��klad podpora komplexn�j��ho projektov�ho layoutu, ale revoluci ne�ekejte. Osobn� si mysl�m, �e to je dob�e, proto�e Eclipse v�voj��i se mohou soust�edit na to co d�la Eclipse Eclipsem a to je vlastn� platforma. Eclipse mo�n� nen� t�m nejlep��m IDE pro Javu, ale bez nejmen�� diskuze je nejlep�� platformou pro vytv��en� n�stroj� a aplikac�.

Krom� vylep�en�ho programov�ho modelu, kter� by m�l umo�nit lep�� spolupr�ci plugin�, mne zaujaly pom�rn� z�sadn�j�� zm�ny na poli vlastn�ho UI. Prvn� velkou zm�nou je mo�nost popsat UI (SWT) deklarativn� - pomoc� XML a nebo EMF modelu. Aplika�n� k�d nebude tedy ji� obsahovat definici UI co� p�inese n�kolik v�hod.

S modelem UI bude mo�n� manipulovat za b�hu podobn� jako m�n�me nap��klad pomoc� JavaScriptu DOM HTML str�nek.
UI p�jde nastylovat. E4 pro tyto ��ely nab�z� roz��en� CSS (lep�� selektory).
UI bude mo�n� renderovat r�zn�mi zp�soby.

U posledn�ho bodu bych se r�d kr�tce zastavil. Eclipse E4 toti� ji� obsahuje renderer SWT komponent do Adobe Flex. Cesta do du�e internetov�ho prohl�e�e je otev�ena. Kdy� uv��me s�lu tohoto frameworku pro vytv��en� RIA a programov� model Eclipse, pak se zd�, �e to je nejslibn�j�� kombinace pro tenk� klienty v�bec. Nenapad� m� moc technologi�, kter� by mohly konkurovat a to i z .NET sv�ta.

2009-11-13T11:03:00.002+01:00

CZ Podcast #33 - reloaded

Mo�n� jste se u� b�li, �e n�s postihla pta��, prase�� i jin� ch�ipka, ale my jsme op�t tady (jenom Filemon m�l n�jakou d�tskou nemoc). Ka�dop�dn� dal�� d�l jsme v�novali novink�m kolem n�s. Roumen pohovo�il o open source procesu kolem IntelliJ IDEA, j� o z�itc�ch s .NET a Filemon o MDA (gener�torech k�du). Bavte se.

2009-11-01T11:23:00.002+01:00

Do pranice: Vhodnost ORM

Dvakr�t se mi v posledn� dob� stalo, �e jsem se sna�il n�koho p�esv�d�it o nevhodnosti pou�it� Hibernate a obecn� ORM n�stroj� pro p��stup do datab�ze. ORM p��stup m� svoje v�hody, ale i v�ci, kter� �in� jeho pou�it� obt�n�.

Faktory, kter� ovliv�uj� jestli je ORM vhodn� volba.

Aplikace pracuje pouze s v�ce typy datab�z�. V takov�m p��pad� p�in�� ORM neoceniteln� slu�by v oblasti p�enositelnosti. Ta nemus� b�t dokonal�, ale ur�it� p�ev�� nad pr�ci vynalo�enou nad portac� vrstvy pro p��stup k dat�m pro N dal��ch typ� datab�ze.
Aplikace pot�ebuje ��st a zapisovat ko�at� objektov� struktury. Zde n�m ORM neu�et�� pr�ci na psan� dotaz�, ale u�et�� n�m hromadu k�du, kter� bude pot�eba na jejich zpracov�n�. M�m na mysli p�edev��m k�d, kter� proch�z� ResultSet a stav� objektov� strom a naopak k�d, kter� proch�z� objektov� strom a stav� PreparedStatement.
Aplikace si m��e dovolit upravit RDBMS sch�ma, aby vyhovovalo objektov�-rela�n�mu mapov�n�. A�koliv Hibernate nab�z� doslova kouzla pro namapov�n� �ehokoliv na cokoliv je lep�� upravit RDBMS sch�ma, tak aby vyhovovalo.

Jednou z charakteristik ORM framework� je jejich snadn� po��te�n� adopce. Tyto �e�en� funguj� velice snadno pro vzorov� sch�mata typu: pot�ebuji namapovat one-to-many vztah, pot�ebuji z�skat entitu na z�klad� jej�ho identifik�toru. �ekl bych, �e tato vlastnost a datab�zov� p�enositelnost je pozl�tko, kter� hodn� v�voj�� zl�k�. Bohu�el je zde i temn� strana s�ly, se kterou zahr�vati neradno je a po��tati mus� se s n�.

Osobn� bych to vyj�d�il takto, pokud nem�te v t�mu n�koho se zku�enost� s ORM, �ek� v�s plno nemil�ch p�ekvapen�. To je dan� komplexnost� ORM a vy pravd�podobn� nem�te ani tucha co je pod kapotou. Prvn� vyst��zliv�n� nast�v� ve chv�li kdy si zapnete v�pis SQL dotaz� n�sledovan� LazyInitializationException a zakon�eno magick�mi z�pisy do datab�ze, kter� v�m ned�vaj� smysl.

To st��zliv�n� a bolehlav je d�sledkem komplexnosti, kterou ORM p�edstavuje. Tak�e krom� toho, �e se u��te jazyk vlastn�ho frameworku, mus�te vst�ebat a pochopit pr�v� tuto komplexnost. Stejn� jako m�me n�vrhov� vzory pro objektov� orientovan� n�vrh nebo n�vrh enterprise syst�m�, tak m�me i vzory pro to jak �sp�n� pou��vat ORM. A v��te mi, �e m�te probl�m pokud ty vzory nezn�te.

Nerad bych, aby tenhle �l�nek vyzn�l tak, �e ORM je �patn�. To v ��dn�m p��pad� nen�. Jenom je dobr� si uv�domit, �e jako ka�d� �e�en� se pro n�kter� �koly hod� v�ce, pro n�kter� m�n� a pro n�kter� v�bec. Samoz�ejm� je na m�st� ot�zka co jin�ho kdy� ne ORM. Docela dobr� kompromis mezi komplexn�m ORM a n�zko�rov�ov�m JDBC p�edstavuje framework iBatis (viz t�eba Honza Novotn� iBatis 3.0 preview � ��st prvn�), kdy mapujete objektov� graf na SQL dotazy nam�sto tabulek.

Budu nesm�rn� r�d pokud mi zde pod �l�nkem vyj�d�ite sv�j n�zor o va�ich zku�enostech s ORM.

2009-10-18T23:50:00.000+02:00

Testov�n� aplikac� - panelov� diskuze

Co se stane, kdy� d�te dohromady javistu, dotnetaka, pythonistu a rubyistu a nech�te je diskutovat o testov�n� aplikac�. Po pravd� �e�eno jsem nev�d�l co od toho �ekat, ale r�d jsem p�ijal pozv�n�, kter� mi adresoval Jarda Jirava na akci Testov�n� aplikac� - panelov� diskuze. Spolu se mnou diskutoval je�t� Karel Mina��k (Ruby), Jan Kr�l (Python), Borek Bernard (Flex, .NET) a Michael Ju�ek (.NET) za ��asti osmdes�ti poslucha��.

Na za��tek mus�m p�edeslat, �e akce byla opravdu poveden� a moji spolu�e�n�ci byli skv�le p�ipraveni. Na internetu se objev� dokonce i audio z�znam. R�d bych zde shrnul to nejzaj�mav�j�� co jsem si z diskuze odnesl.

V p��pad� dynamick�ch jazyk� jako Ruby nebo Python jsou testy alfou a omegou cel�ho psan�. Testy zde zn�la jako mantra tak�ka pro jakoukoliv softw�rovou discipl�nu. Test slou�il z�rove� jako jeho design a m��idlo kvality k�du. P��stup Test first byl dosti �asto citov�n jako zp�sob pro to kde za��t s k�dem. Jak spr�vn� zazn�lo z publika od Pavla Jetensk�ho ps�t aplikace postaven� nad staticky typov�m jazykem je�t� jde, ale d�lat to za pou�it� dynamick�ho jazyka je probl�m.

T�ma, na kter�m jsme se zasekli, by vydalo ur�it� na samostatn� �l�nek. Jednalo se o p��pravu dat pro testy. Jedna z pou�ek o psan� test� ��k�, �e p��prava vlastn�ch dat pro test by nem�la z�viset na ��dn� aplika�n� logice. L�bilo se mi, �e se n�m douf�m poda�ilo shodnout, �e p�i psan� aplikac� postaven�ch nad datab�z� je toto pravidlo pouze teorie a jak�koliv redundantn� p��prava dat postupem �asu dosti rychle ztr�c� dech. Nap��klad kv�li tomu, �e datab�zov� sch�ma �i aplika�n� omezen� se st�le vyv�j� a je t�k� je dr�et konzistentn�.

Z na�� diskuze m� zaujalo je�t� p�r st��pk�

Carbon footprint - ��m d��v za�nete testovat na ni�� rovni abstrakce t�m men�� po�et po��ta�� je pot�eba (ekologick� fundamentalismus dota�en� k dokonalosti? ;-).
Pex - je roz��en� Visual Studia, kter� dok�e proj�t a zanalyzovat v� k�d a na z�klad� t�to znalosti vygenerovat odpov�daj�c� testy.
Borkova ilustrace slo�itosti psan� test� pro jednotliv� typy k�du. Nejjednodu�� bylo pov�t�inou ps�t testy pro klasick� knihovny oproti nap��klad desktopov�m aplikac�m. Dobr� argument na n�koho kdo mi bude doporu�ovat jeho vlastn� framework.

2009-10-10T20:15:00.003+02:00

Chudokrevn� model, chud� p��buzn� objektov� orientovan�ho n�vrhu?

Ned�vno se m� jeden kolega zeptal jestli budeme m�t anemic domain model (chudokrevn�?). Byl jsem tro�ku v rozpac�ch co t�m mysl�. Po kr�tke diskuzi jsme si vyjasnili term�ny (probl�m jsem znal, ale term�n jsem zapomn�l) a j� jsem prohodil, �e asi budeme. Kdy� nad t�m p�em��l�m, mus�m ��ci, �e to byla blbost.

Pokud si p�e�tete v��e uvedeny �l�nek Martina Fowlera dostane se v�m erudovan�ho vysv�tlen� co to je chudokrevn� dom�nov� model model. Pokud to d�lat nechcete, pak se budete muset spokojit s moj� interpretac�. Chudokrevn� dom�nov� model je takov� model, kdy dom�nov� t��dy reprezentuj�c� business entity syst�mu neobsahuj� �adnou logiku. Jsou to pouze "p�enosky" dat se settry a gettry.

Fowler d�le spr�vn� upozor�uje na fakt, �e chudokrevn� dom�nov� model vede k p��li� t�kop�dn� a tlust� aplika�n� vrstv�. V t� se m�s� v�echna aplika�n� logika nam�sto toho, aby le�ela pr�v� v dom�nov�m modelu kam pat��. Pokud jste v posledn�ch p�r letech d�lali n�jakou v�cevrstvou aplikaci, pak se schv�ln� pod�vejte na velikost v�ech t��d, kter� v n�zvu obsahuj� slovo Service. Jsou to u v�s nejv�t�� molochy v cel�m projektu jako u m�?

Probl�m s t�mito molochy je v tom, �e jsou jenom velice t�ce jak�mkoliv zp�sobem refaktorovateln�. Samoz�ejm� pokud pominu fakt, �e z metody o p�tsistech ��dc�ch ud�l�me p�t mal�ch o sto ��dc�ch. P�edstava n�jak�ho objektov�ho re-designu je skoro nemo�n�.

Ka�d� chytr� J2EE tutori�l �i �l�nek n�m rad� jak je dobr� �lenit n� program do vrstev. M�me tak vrstvu servisn� (aplika�n� logiky), vrstvu prezenta�n� a vrstvu persistence (ukl�d�n� dat). Bohu�el u� nikde, a� na p�r m�st, se nedo�teme jak spr�vn� by m�ly tyto vrstvy vypadat. V�sledkem je, �e sice spr�vn� separuje k�d se stejnou odpov�dnost� (UI, persistence), ale ned�l�me to objektov� spr�vn�. Ve smyslu, �e k�d kter� pat�� do dom�nov�ho modelu dav�me do vrstev kam v�bec nepat��.

Jen�e co to je objektov� spr�vn� a pot�ebujeme to v�bec? Dok�zali jsme ��t se �patn�m objektov�m n�vrhem l�ta a na�e programy fungovaly dob�e. Ov�em to by nem�l b�t d�vod nesna�it se jejich strukturu zlep�it, pokud v�me, �e je n�co �patn�. Hodn� jsem p�em��lel o tom jak�m zp�sobem to ud�lat a p�ijde mi, �e nejl�pe to �e�� Domain Driven Design (zkr�cen� DDD).

Kl��ove je, �e aplika�ni logika, kter� le�� v servisn� vrstv�, nebo nedej bo�e ve vrstv� persistence, se p�esune do dom�nov�ch t��d. To neznamen� ov�em, �e by najednou m�la ka�d� z t�chto t��d v�d�t jak�m zp�sobem se m� ulo�it do datab�ze nebo snad ovl�dat transak�n� logiku. Dom�nov� t��dy nap��klad po�adavek na ulo�en� deleguj� na vrstvu persistence.

Servisn� vrstva a vstva pro ukl�d�n� dat by m�la z�stat co nejten��. V podstat� to znamen�, �e slou�� jenom k tomu, aby do�lo k spr�vn�mu p�ekladu jedn� objektov� reprezentace na druhou a kordinaci s infrastrukturou. Nemyslim si, �e je jednoduch� takto aplikace vytv��et. Nejv�t�� probl�m je v tom, �e s dom�nov�mi t��dami nakl�d�me obvykle v k�du jinak ne� s t��dami jin�ch vrstev.

T�idy z dom�nov�ho modelu vytv��me pov�t�inou konstruktorem. V takov�m p��pad� m�me probl�m jak do nich dostat pr�v� t��dy jin�ch vrstev. No ale to u� je na jin� �l�nek.

Na z�v�r d�m k dobru je�te p�r dobr�ch �l�nk� k t�matu

2009-08-12T23:22:00.001+02:00

P�lit tras�rkami

N�kdo z pravideln�ch �ten�� tohoto blogu by mohl n�sleduj�c� p�irovn�n� pova�ovat za m�j n�siln� pokus nal�zt paralelu v um�n� v�le�n�m. Nicm�n� to o �em budu pov�dat nen� nejen z moj� hlavy, ale i term�ny jsou p�vodn�.

Voln� p�evypr�v�no z Tracer Bullets and Prototypes - Pragmatic Programmers Andy Hunt and Dave Thomas talk with Bill Venners about the importance of getting feedback during development by firing tracer bullets and building prototypes.

P�edstavte si, �e le��te ve tm� n�kde v bu�i a m�te zas�hnout c�l. M�te dv� mo�nosti. Prvn�, zn�te p�ibli�nou polohu c�le, pov�trnostn� podm�nky, atd. a z t�chto �daj� spo��t�te balistickou dr�hu kulky, nastav�te m��idla, zataj�te dech a vyst�el�te. Pokud jste po��tali dob�e, va�e �daje se shodovaly s re�ln�mi a c�l se nepohnul tak mo�n� tref�te.

Druhou mo�nost� je pou��t zna�kovac� munici t� zvanou tras�rky. Tras�rka je speci�ln� kulka, kter� za sebou po vyst�elen� nech�v� sv�t�c� stopu. V z�sobn�ku b�v� nap�skov�n� ka�d� n-t� st�ela tohoto typu. P�i pou�it� zna�kovac� munice prost� vyst�el�te a podle dr�hy st�ely, kterou vid�te, zkorigujete n�m�r, tak aby pokud mo�no dal�� st�ela na�la c�l a nebo se mu alespo� p�ibl�ila.

Nyn� je prav� chv�le na uveden� paralely se softw�rov�m v�vojem. P�edstavte si, �e stoj�te p�ed v�vojem nov�ho softwaru a nebo na prahu nov�ho releasu. N�kde na jeho konci je doru�en� fin�ln� podoby. Stejn� jako p�i t� st�elb� v bu�i je mnohdy obt�n� v�d�t p�esnou polohu a �as od �asu se c�l pohne (kdo by to byl �ekal). N�kter� po�adavky dopadnou v�ce �i m�n� v�as, n�kter� jsou nejasn�, a n�kter� si vylo��me jinak. V takov�m p��pad� postup, kdy ud�l�me jeden velk� odhad (p�edpoklad) na za��tku a potom doru��me na konci (vyst�el�me) kompletn� �e�en�, �asto selh�v�.

Oproti tomu tras�rky se daj� do �e�i softw�rov�ho v�voje p�ev�st asi n�sledovn�. Na za��tku ud�l�me n�jak� p�edpoklad, provedeme podle n�j v�voj a po �ase to vezmeme a uk�eme z�kazn�kovi. On n�m �ekne jak bl�zko nebo daleko jsme od jeho p�edstav. Ud�l�me korekci a v dal�� iteraci a op�t uk�eme z�kazn�kovi. Tak spole�n�mi silami, postupn�m korigov�n�m dr�hy st�ely, dojdeme k �e�en� po kter�m z�kazn�k tou��.

M� se p�len� tras�rkami zd� jako vhodn� zp�sob, a�koliv v n�m vid�m jedno nebezpe��. Ob�as se stane, p�edev��m pokud ne�ijeme na m�ru jenom jednomu z�kazn�kovi, �e to co si vymysl� jeden z�kazn�k, se jev� jako nepou�iteln� pro jin�ho z�kazn�ka, proto�e jeho p�edstava je diametr�ln� odli�n�. T�m chci ��ci, �e nen� �pln� nejlep��, aby korekci va�� hlavn� d�lal z�kazn�k bez va�� asistence, proto�e by to tak� mohlo skon�it t�m, �e se st�el�te do nohy.

2009-08-02T23:16:00.000+02:00

Knihovny t��d vs. Knihovny komponent

Jako z�kladn� stavebn� k�men v�voje pova�uji voln� prov�zan� komponenty. Probl�m je v tom, �e Java nem� adekv�tn� prost�edky na to, abych mohl v�bec komponentov� vyv�jet. Jako nejv�t�� bolest vid�m to, �e nem��eme dos�hnout zapouzd�en�. To vede k tomu, �e v Jave nepou��v�me knihovny komponent, ale knihovny t��d. Knihovny t��d maj� tu nev�hodu, �e nejsou jasn� hranice toho, co je je�t� ve�ejn� API a to co je implementa�n� detail. v�sledkem je Babylonsk� zmaten� jazyk� na �rovni t��d.

Komponenta je n�co co m� n�sleduj�c� charakteristiku.

V�cen�sobn� pou�it�
Nen� specifick� pro dan� kontext resp. vyu�iteln� v r�zn�ch kontextech
Lze j� skl�dat dohromady s jin�mi komponentami
Dodr�uje zapouzd�en� pomoc� rozhran�
Jednotka nez�visl�ho nasazen� a verze

Dlouhou dobu jsem si myslel, �e OSGi bude tou spr�vnou cestou, ale mus�m ��ci bohu�el nen�, alespo� ne v tento �as. OSGi sr�� do kolen pr�v� ono stigma toho, �e jsme byli celou tu dobu zvykl� vyr�b�t knihovny t��d. Pokud dnes budete chtit ud�lat aplikaci postavenou na OSGi, pak naraz�te na to, �e knihovny t�et�ch stran nejsou v�bec p�ipraveny. A to u� nemluv�m o tom, �e ud�lat webovou aplikaci nasaditelnou jako p�enositeln� WAR arch�v, je v�c v�ce ne� slo�it�

Paradoxn� nejbl�e k t�to charakteristice maj� Enteprise Java Beanu, bohu�el jejich u�it� sr�� dal�� nev�hody jako nap��klad p��li� restriktivn� programov� model. Jsem ohrom� zv�dav� co vypadne z JSR 277 Java Module Syst�m. Bohu�el si mysl�m, �e alespo� ze za��tku tu bude stejn� probl�m jako s OSGi, tedy �e na to nebudou knihovny stav�n�, nicm�n� alespo� zacel� mezeru po chyb�j�c�m standardu.

Jako dal��, a nemal� probl�m, vid�m to, �e pokud m�m technologii jako OSGi, tak je to jenom jedna polovina skl�da�ky. Tou druhou je pro m� kooperace s Dependency Injection frameworkem, kter� by m�l ��dit to, jak�m zp�sobem bude vnit�n� komponenta assemblovan�. Ide�ln� p�edstava je takov�, �e komponenta m� dan� rozhran� p�edstavovan� nap��klad Java Interfacem. Implementace je slo�en� n�kolika java t��d pomoc� Dependency Injection s t�m, �e tyto t��dy nejsou vid�t mimo rozsah komponenty, to znamen�, �e nikdo nem��e ud�lat lookup t�chto t��d. To je nap��klad v�c, kter� je prakticky i ve Springu velice t�ko realizovateln�.

M��u ��ci, �e m� tato chyb�j�c� podpora �ist�ho komponentov�ho v�voje nejv�ce omezuje v t�mov�m pojet�. Nen� nap��klad v�bec jednoduch� nalinkovat jasn� rozd�len� odpov�dnost�. M��u sice o n�jak�m JARu ��ci, to je komponenta XYZ, ale ve chv�li, kdy si ho n�kdo p�id� na classpath, tak jak�koliv hranice komponenty padaj� a pou�it� je ��zen� t�m co nab�dne code completion v IDE. D�ky tomu se potom jednotliv� JARy pou��vaj� jinak, ne� bylo zam��leno, proto�e jak�koliv hranice padaj�.

Java m� p�ed sebou dlouhou cestu hled�n� optim�ln�ho �e�en�, o tom, �e je to pot�eba nen� mysl�m sebemen��ho sporu.

2009-07-31T12:00:00.002+02:00

Prezentace - Java EE 6 and how their relate to Spring Framework

J�rgen H�ller presents some of the new features coming in Java EE 6 and how their relate to Spring Framework: Profiles, Servlet 3.0, JSR-236 Concurrency, JSF 2.0, JPA 2.0, JSR-303, JAX-RS, EJB 3.1, JSR-299. Doporu�uji juknout a� tak od 25. minuty z�znamu.

Highlights

Spring 3.0 bude st�le je�t� podporovat Java EE 1.4
Java EE 5 ma zivotni cyklus 2007 - 2013 (jsme v prvn� t�etin� jej�ho pou��v�n�)
Nekonzistence mezi jednotliv�mi JSR specifikacemi. Prav� ruka nev�, co d�la lev� aneb kdo d��ve p��jde, ten d��v mele.
N�kter� specifikace, respektive jejich ��sti, jsou kontroverzn�, nap��klad autodeployment v servlet 3.0, automatick� z�mky na singleton EJB komponent�ch.
JAX-RS standard pro REST, chyb�j�c� integrace s web frameworky, proto zvolil Spring vlastn� model, a�koliv m� st�le integraci s existuj�c�mi JAX-RS implementacemi (RESTEasy, Jersey)
JSR 299 (WebBeans), postupn� zm�na zam��en� specifikace. P�vodn� zam��len� jako poj�tko JSF a EJB, nyn� Dependency injection. P�esah do dal��ch specifikac�, je mo�n�, �e se ��st posune do EJB 3.1.

Z meho pohledu Java EE 6 zat�m vypad� jako jeden velk� rozharany stroj. Tak uvid�me jestli se ho poda�� vyladit.

Dependency Injection Frameworky

2009-06-30T16:31:00.001+02:00

Check out this SlideShare Presentation:

Dependency Injection Frameworky

View more documents from Roman Pichlik.

2009-06-28T23:06:00.000+02:00

Jak p�stovat portfolio znalost�

Po n�jak� dob� jsem se op�t dostal k �ten� v�born� knihy The Pragmatic Programmer: From Journeyman to Master od Andrew Hunta a Davida Thomase. Tentokr�t jsem se za�etl do kapitoly Your Knowledge portofolio. V��e jmenovan� p�nov� tam krom� vyp�chnut� faktu, �e nejd�le�it�j�� vlastnost� jsou va�e zku�enosti a v�domosti, d�vaj� k dobru p�r rad k tomu, jak si vlastn� v�domostn� portfolio ��dit k jeho dal��mu roz��en�. Metoda k tomu zvolen� je podobn� k finan�n�m investic�m.

seriozn� investo�i investuj� pravideln�, je to jejich zvyk.
diverzifikace (r�znorodost) investic je kl��ov� pro dlouhodob� �sp�ch
chyt�� investo�i rozprost�ou sv� investice p�es ty konzervativn� a� po ty rizikov�
investo�i se sna�� levn� koupit a prodat za maxim�ln� hodnotu
portfolio je pot�eba �as od �asu zrevidovat a p�eskupit

Ke ka�d� z t�chto rad je v�dy uvedeno jak j� uplatnit v praxi v�voj��e. Nechci u� moc opisovat, tak�e se pod�l�m o ty, kter� nejsou moc obvykl�, ale v�cem�n� jsem si je ov��il vlastn� prax�.

Alespo� jednou za rok nov� jazyk nebo technologii

Kdy� jste v�voj��i v Jave, nau�te a nebo prozkoumejte alespo� jednou za rok nov� jazyk nebo technologii. V�bec nevad�, �e tuto technologii nepou�ijete na aktu�ln�m projektu. T�eba tam naraz�te na zaj�mav� p��stupy, kter� by v�s norm�ln� minuly. Vzpom�n�m si, jak se mi na prezentaci o Grails l�bil Meta Object Programming a dynamick� roz�i�ov�n� persistentn� vrstvy. ��kal jsem si, jak� je to �koda, �e to nejde v Jave, abych p�i bli��m zkoum�n� zjistil, �e to nakonec lze pomoc� AOP.

�t�te nepo��ta�ov� knihy

Hodn� �asto se zapom�n�, �e v�c �as ne� str�v�te komunikac� s po��ta�em str�v�te na r�zn�ch porad�ch a nebo komunikac� se spolupracovn�ky. Tak�e nen� na �kodu odlo�it Blocha a jeho Efektivn� Javu a ��hnout t�eba po Fareed Zakariovi a jeho d�lku o st�etu civilizac�. Samoz�ejm� ��st se d� ledascos a inspirace je v�ude kolem, antikou po��naje a �ivotopisem Lance Armstronga kon�e. Ned�vno jsem na�el ��asn� paralely mezi softwarov�mi projektu a p��klady �sp�n� proveden�ch speci�ln�ch operac� jako Mussoliniho �nos Otto Skorzenym, p�epaden� t�boru Son Tay �i osvobozen� r�kojm�ch na leti�ti v Entebe v Ugand�.

Neu�te se jenom technologie v technologick� �pi�ce

Kdy� se dnes budete u�it Spring framework, tak je to jako p�ij�t s k��kem po funuse. To je technologie, kter� u� je tu minim�ln� p�t let a pokud jste nezaspali dobu, tak u� j� mus�te zn�t. Je pot�eba hledat technologie, jazyky �i postupy, kter� na svoje masivn� pou�it� teprve �ekaj�. Samoz�ejm� po��d je zde mo�nost, �e vsad�te na kon�, kter�ho �ek� jenom patn�ct minut sl�vy, ale to v�bec nevad�. Krom� toho, �e z�sk�te zku�enosti, tak jednou tref�te do �ern�ho a z�sk�te n�skok.

Zkou�ejte opak toho co pou��v�te

Nejhor�� v�c, kter� se v�m m��e st�t je, �e ustrnete. Proto je d�le�it� hledat opak toho, co m�te. Pou��v�te cel� �ivot Windows, nainstalujte Linux. D�l�te architekta, k�dujte pro radost v n�jak�m open source projektu. M�te cel� �ivot brunety, zkuste blond�nu ;-).

2009-06-19T11:24:00.000+02:00

Podcast 32# Google Wave

Tramtadad� podcast numero t�icetdva je mezi n�mi. Poda�ilo se n�m ulovit hosta v�ce ne� zaj�mav�ho a to �efredaktora magaz�nu Zdroj�k Martina Hassmana. B�hem pov�d�n� jsme se krom� Google Wave a HTML 5 zeptali i na dal�� zaj�mav� v�ci z oblasti Rich internet Application. Va�e ohlasy jsou v�tany na adrese czpodcast zavinac gmail.com.

2009-06-11T10:00:00.001+02:00

CZ Podcast 31 - JavaOne

Po del�� odmlce jsme tu zp�t a v pln� s�le, tentork�t s novinkami z JavaOne. Sou��st� tohoto balen� je i sout� o licence v�vojov�ho prost�ed� IntelliJ IDEA. Va�e odpov�di jsou o�ek�van� na adrese czpodcast@gmail.com.

2009-05-22T09:39:00.001+02:00

Pro� by se v�voj�� nem�l b�t �erven�ho sv�tla

Setk�v�m se s n�zorem, �e v�voj�� by m�l p�ed ka�d�m commitem pustit p�i nejmen��m build cel�ho projektu a v�echny testy. To je p��stup, kter� neodpov�d� je v rozporu s kontinu�ln� integrac�. Pro� d�l�me kontinu�ln� integraci, je to proto, abychom neust�le vid�li zelen� sv�tlo a nebo proto, aby jsme zav�asu zjistili, �e m�me probl�m? Ob�as se mi zd�, �e je to jenom kv�li tomu zelen�mu sv�tlu a to na �kor efektivn�ho vyu�it� zdroj� a� ji� lidsk�ch �i technick�ch.

Ka�d� projekt, kter�ho jsem se ��astnil, p�erostl v ur�itou dobu kritickou mez, kdy p��stup spust�m build a testy p�ed commitem prost� ne�k�loval. Kompletn� build na�eho HP SOA Systinet trv� na m�m po��ta�i p�es dvacet minut a to se v�bec nebav�m o spu�t�n� test�. Kdyby ka�d� v�voj�� toto d�lal na sv�m po��ta�i, tak se z toho bu�to ukou�e nudou a nebo nic nestihne, proto�e bude �ekat, a� mu dob�hne build.

Je proto efektivn�j�� ud�lat commit, kter� m��e potenci�ln� rozb�t build. Efektivn�j�� je to proto�e v�t�ina commitu ten build prost� nerozbije. V�t�ina v�voj�� toti� d�l� zm�ny lok�ln�ho charakteru, a nej�ast�j�� probl�my, kter� t�mito z�sahy mohou vzniknout, odhal� IDE. �ili z�stane relativn� mal� mno�stv� probl�m� a kv�li nim se nevyplat� pou�t�t cel� ten kafemlejnek lok�ln�.

Servery kontinu�ln� integrace b�vaj� zpravidla mnohem v�konn�j�� n� lok�ln� v�voj��sk� stanice a nav�c mohou d�lat celou �adu optimalizac�. Distribuovat build, ud�lat anal�zu z�vislosti a vybuildovat jenom to co se zm�nilo, pou��t lokaln� cache, buildovat d�vkov� a podobn�. �ili v�ci, o kter�ch si v�voj�� se sv�mi omezen�mi zdroji m��e jenom nechat zd�t.

Rozsv�cen� �erven� sv�tlo neznamen� ��dnou trag�dii! Pokud tuhle hru p�ijmete je pot�eba ji hr�t s jedn�m pravidlem. Do rozbit�ho stavu by se nem�ly nehromadit dal�� commity. To m��ete zajistit automatick�m zamknut�m version control syst�mu v p��pad� zbo�en�. Povoleny jsou jenom commity, kter� to opravuj�. Rozpozn�vat je lze rovn� automaticky, v�voj�� to o nich prozrad� v commit message podle p�edefinovan� �ablony. Pak nehroz� situace, �e v�voj�� rozbije build, pak ho p�ejede tramvaj, a u� to nikdo neoprav�, proto�e bude zam�en� version control syst�m.

Samoz�ejm� existuj� i m�n� invazivn� metody. P�i pou�it� distribuovan�ho verzovac�ho syst�mu lze m�t hierarchii repozito��. Pak je mo�n� dos�hnout toho, �e se commit automaticky posouv� v hierarchii repozito�� od t� t�mov� a� po tu projektovou v z�vislosti, jestli se povedlo na dan� �rovni vybuilldovat. Ve v�sledku tak nedoch�z� k zamyk�n� version control syst�mu.

2009-05-11T09:07:00.002+02:00

Kontroverze kolem Dependency Injection aneb kdy� dva d�laj� tot� nen� to tot�

Minul� t�den ud�lali SpringSource a Google (respektive v�voj��i Guice framewrku) spole�n� ozn�men�, ve kter�m p�edstavili n�vrh anotac� ur�en�ch k ��zen� Dependency Injection (d�le DI). Zaj�mavost t�to ud�losti je v tom, �e v prost�ed� Java EE ji� existuje pom�rn� pokro�il�, n�-li hotov�, specifikace pod JSR 299 d��ve naz�van� Web Beans. Nepodez�r�m lidi ze SpringSource �i Google, �e nev� o tom, �e Web Beans �e�� skoro tot�. Jen�e star� pravda je v tom, �e kdy� dva d�laj� tot�, nen� to tot�.

Reakce link Gavina Kinga, jako�to l�dra specifikace JSR-299, na sebe nenechala dlouho �ekat. N�vrhu zm�n�n� dvojice vy��t� to, �e je p��li� povrchn� a ne�e�� plno aspektu, kter� jsou s DI spojeny, nap��klad ��zen� v z�vislosti na deploymentu, a m� pravdu. Ot�zkou zde je, jestli existuje takov� z�jem, kter� by SpringSource a Guice, aby se pou�t�li do tvorby takov� specifikace. Posledn� pom�rn� skeptick� vyj�d�en� lidi ze SpringSource na adresu Java EE 6 a profil�, kter� se objevily na konferenci SpringOne, nazna�uj�, �e ��dn� takov� z�jem neexistuje.

V�t�ina v�c�, o kter�ch Gavin King p�e, je minim�ln� Spring frameworkem nab�zena out of box. Mo�n� maj� lid� kolem Roda Johnsona jenom pocit, �e to s JSR-299 dopadne jako s jin�mi pom�rn� ambiciozn�mi specifikacemi v Java EE. Probl�m t�to specifikace je mo�n� v tom, �e nebyla od za��tku ps�na jako striktn� DI orientovan� specifikace, tedy jej� p�enositelnost do prost�ed� standardn� Javy je velice omezen�. Tak�e to dopadne jako experiment na v�voj��ch pou�iteln� ve t�et� verzi, a�koliv m� osobn� ta specifikace nep�ijde v�bec �patn�. Dal�� mo�nost� je, �e JSR-299 nebude nakonec sou��st� Java EE prov��it, co� mohou zase v�d�t lide ze SpringSource.

A� je ten d�vod jak�koliv, je nesporn�m faktem, �e to vrh� �patn� sv�tlo na cel� specifika�n� proces Javy. A op�t, s jeho kritikou nikdy Rod Johnson & spol. nikdy ne�et�ili. Ve v�sledku to pak vypad�, �e si v�ichni sleduj� jenom vlastn� z�jmy, a na n�jak�m �ir�� shod� vlastn� nikomu nez�le��.

2009-04-22T09:35:00.001+02:00

Do pranice: mal� samopopisuj�c� versus velk� okomentovan�

B�hem code review jsem se za�etl do knihy Refactoring od Martina Fowlera a mus�m ��ci, �e jeho styl programov�n� se mi velice l�b�. Jde o p��stup k tomu jak� vol� z�pis metod a vyu��v�n� extract method. Obvykle co vid�m nejen s�m u sebe je p��stup del�� metody s vlo�en�mi koment��i (poku� v�bec) co dan� ��st metody d�l�.


public Configuration getConfiguration() {




    // load the driver (supplied to installer) using custom classloader


    try {


        if (driverClass != null) {


            loadDriver(driverClass, dbDrivers);


        }

    } catch (ClassNotFoundException e) {


        throw new ConfigurationException(e);


    }



    // configure datasource


    BasicDataSource dataSource = new BasicDataSource();


    // Do not set the class name, becuase the datasource calls


    // Class.forName only in the systemclassloader where the driver


    // is not present.    


    // dataSource.setDriverClassName(driverClass);

    dataSource.setUrl(connectionURL);


    dataSource.setUsername(userName);


    dataSource.setPassword(password);


    dataSource.setInitialSize(1);


    dataSource.setMaxActive(15);


    dataSource.setDefaultAutoCommit(true);




    // create configuration instance


    Factory scopes = ScopeFactory.getInstance();


    Configuration cfg = new Configuration(scopes);


    cfg.setDataSource(dataSource);




    return cfg;


}

Java2html

Podle Fowlerova receptu by mohl k�d po refaktoru vypadat n�sledovn�.


public Configuration getConfiguration() {


    loadDriverInCustomClassloader();     


    BasicDataSource dataSource = configureDataSource();    


    return createConfigurationInstance(dataSource);


}



protected void loadDriverInCustomClassloader() {    


    try {


        if (driverClass != null) {


            loadDriver(driverClass, dbDrivers);


        }

    } catch (ClassNotFoundException e) {


        throw new ConfigurationException(e);


    }

}




protected BasicDataSource configureDataSource() {

    BasicDataSource dataSource = new BasicDataSource();


    // Do not set the class name, becuase the datasource calls


    // Class.forName only in the systemclassloader where the driver


    // is not present.    


    // dataSource.setDriverClassName(driverClass);

    dataSource.setUrl(connectionURL);


    dataSource.setUsername(userName);


    dataSource.setPassword(password);


    dataSource.setInitialSize(1);


    dataSource.setMaxActive(15);


    dataSource.setDefaultAutoCommit(true);


}



protected Configuration createConfigurationInstance(BasicDataSource dataSource) {    


    Factory scopes = ScopeFactory.getInstance();


    Configuration cfg = new Configuration(scopes);


    cfg.setDataSource(dataSource);


    return cfg;


}

Java2html

Fowler uv�d� t�i z�kladn� d�vody pro tento p��stup.

lep�� znovupou�itelnost metod uvnit� t��dy pokud jsou jemn�j��
snaz�� p�ekryt� v potomkovi
lep�� itelnost, v�t�� metody se �tou jako s�rie koment��

M� osobn� p�ijde jako nejrelevantn�j�� posledn� bod, tedy �itelnost vlastn�ho k�du. Na p��kladu, kter� jsem uvedl, to je�t� mo�n� tak nevypad�, ale pokud se metody t�hnou jak �pagety, tak mi to p�ijde jako ide�ln� p��stup pro zlep�en� �itelnosti a t�m p�dem kvality k�du.

2009-04-14T09:43:00.001+02:00

Google Application Engine, konec Java hostingu?

Minul� t�den ozn�mila firma Google podporu Javy pro jejich platfotmu Google Application Engine. Byla to zpr�va pom�rn� p�ekvapiv�, proto�e dlouhou dobu v�e nasv�d�ovalo tomu, �e Google zvol� jin� jazyk kv�li v�eobecn� zn�m� problemati�nosti s hostov�n�m Javy. Alespo� takov� byly n�znaky nebo alespo� jejich interpretace uvnit� Java komunity, kter� Google nikdy nijak nekomentoval. Mo�n� to bylo nakonec dob�e, proto�e t�m na sebe Google nevytv��el zbyte�n� tlak spojen� s ve�ejn�m ozn�men�m p�ipravovan� podpory. Pod pokli�kou se piln� pracovalo na �e�en�, kter� umo��uje b�h webov�ch aplikac� postaven�ch nad Javou.

V t�to souvislosti nen� na �kodu zamyslet se nad t�m, pro� byla nakonec zvolena Java. Bylo to z�ejm� pragmatick� rozhodnut� u�in�n� na z�klad� faktu, �e podpora Java znamen� funguj�c� Java Virtual Machine (JVM), kter� je schopna sama o sob� hostovat krom� vlastn�ho jazyku Java i dal�� jazyky jako nap��klad Ruby �i Groovy. To ur�it� hr�lo Jave do karet.

Z technick�ho hlediska Google App Enginu stoj� za zm�nku jak�m zp�sobem si Google poradil s �skal�mi, kter� Java pro hosting p�in��. Krom� v�c�, kter� nen� zas a� tak slo�it� ohl�dat jako nap��klad vytv��en� nov�ch vl�ken �i ukon�en� b�hu JVM, je zaj�mav� nap��klad limit pro maxim�ln� doba odpov�di na po�adavek, kter� je 30s. Pokud aplikace v po�adovan�m limitu nevr�t� odpov��, m� u�ivatel sm�lu. Z pohledu �k�lovatelnosti klade Google App Engine d�raz na to, aby se stav pokud mo�no nedr�el v session na �rovni HTTP protokolu. Zapome�te na sticky session, proto�e ka�d� po�adavek m��e sm��ovat na �pln� odli�n� server.

Hned p�r hodin po ohl�en� podpory Javy se za�alo spekulovat, jestli to bude znamenat konec konkuren�n�ch hosting�. Mysl�m si, �e nikoliv a ty d�vody jsou �ist� technick�ho charakteru. Mo�nosti �k�lovatelnosti aplikace postaven� nad Google App Engine jsou sice tak�ka neomezen�, ale da� je krvav� placen� kompromisy na implementa�n� �rovni. Pokud vezmeme jakoukoliv klasickou webovou Java aplikaci, tak p�i jej�m p�enesen� pravd�podobn� spl��eme nad v�d�lkem. Krom� masivn�ho vyu��v�n� session pro udr�en� stavu konverzace bude t�m nejz�sadn�j��m probl�mem rela�n� datab�ze.

Dvacet let jsme stav�li na�e aplikace nad rela�n�mi datab�zemi, ale Google App Engine nic takov�ho nenab�z�. M�sto toho slou�� pro ulo�en� dat BigTable, kter� s pomoc� Map/Reduce frameworku nab�z� neskute�n� mo�nosti v oblasti �k�lovatelnosti na �rovni zpracov�n� dat ale... P�esto�e Google App Engine nab�z� vy�� rove� abstrakce nad BigTable v podob� ochuzen� implementace JPA �i JDO, jedn� se pom�rn� o fundament�ln� posun ve vn�m�n� toho jak jsou data ulo�ena a jak s nimi pracovat. Nejedn� se nejen o posun ve vn�man�, ale i ryze praktick� d�vody jako jsou n�stroje a postupy, kter� byly dlouhodob� pou��v�ny.

Z v��e uveden�ho je patrn�, �e Google App Engine nebude rozhodn� vhodn� pro v�echny typy webov�ch aplikac�. Pokud nen� hlavn�m krit�riem aplikace �k�lovatelnost, pak Google App Engine nab�z� sice zaj�mav� mo�nosti, ale vykoupen� z�sadn�mi kompromisy p�i n�vrhu a vlastn� implementaci, kdy t�m nejz�sadn�j��m je pr�v� ulo�en� a pr�ce s daty. To bude hlavn� p��ina,�e se ned� o�ek�vat n�jak� masivn� p�esun aplikac� na Google App Engine. V posledn� dob� se d�ky masivn�mu rozvoji virtualizace objevilo n�kolik zaj�mav�ch obl��ku, nap�. Stax , kde je Java platforma nab�zen� jako slu�ba. V takov�m �e�en� dostanete k dispozici Tomcat, MySQL a plat�te p�enesen� data a procesorov� �as a nebudete tak nuceni d�lat n�jak� z�sadn� kompromisy v m�stech, kde to va�e aplikace z�ejm� nepot�ebuje.

Zdroje

InfoQ Google Brings App Engine's Pros and Cons to Java
JavaLobby Java on Google App Engine - Time To Play In The Cloud
JavaLobby Java on Google App Engine

2009-04-08T00:15:00.002+02:00

Micro-blogging jako n�stroj pro zlep�en� t�mov� komunikace

N�kter� my�lenky za��naj� opravdu kouzeln�. V�era za mnou p�i�el jeden z koleg� pozeptat se, jestli n�hodou nem�m nab�je�ku na jeho typ mobiln�ho telefonu. P�i t� p��le�itosti utrousil ot�zku, co si jako zaslou�il� bloger, mysl�m o vyu�it� form�tu micro-blogging pro zlep�en� komunikace mezi t�my. Nejd��v jsem nech�pal na co se m� pta, ale pak mi vysv�tlil, �e micro-blogging je nap��klad Twitter, kter� pr�v� vid� na displeji m�ho notebooku.

Pokud o Twitteru nic nev�te, doporu�uji seri�l, z kter�ho jsem si dovolil pou��t n�sleduj�c� popis:

Twitter je instant messaging (n�stroj pro v�m�nu okam�it�ch sd�len�) dostupn� z webov� str�nky. Na Twitteru m��ete publikovat svoje p��sp�vky (takzvan� Tweety) o d�lce maxim�ln� 140 znak�. Kdy� na Twitteru n�koho n�sledujete (following), m��ete ��st jeho p��sp�vky, sd�len�. Kdy� oni (followers) n�sleduj� v�s, mohou ��st va�e p��sp�vky.

Pokud pracujete ve v�t��m t�mu, t�eba jako j�, je ob�as probl�m ud�lat n�jak� kr�tk� sd�len� a o n�co zaj�mav�ho se pod�lit s va�imi kolegy. M��ete naj�t u�ite�n� n�stroj, zaj�mav� �l�nek, chyst�te se ud�lat n�jak� v�t�� z�sah a nejste si jist� jeho vedlej��mi efekty, �i n�co podobn�ho. V takov�m p��pad� m�te dilema, m��ete to poslat na spole�n� mail, ale zase to mu�e b�t informace, kter� nezaj�m� v�echny. Jin�mi slovy, �editele na�eho centra asi nebude zaj�mat, �e vy�la nov� verze Mavenu. Vytv��et kv�li tomu p��sp�vek do blogu je zase moc pracn� a nav�c to v�t�inou p�ed�van� informace nem� hlub�� charakter.

Micro-blogging je pr�v� ��asn�m kompromisem mezi mailem a regul�rn�m p��sp�vkem pro blog, n�kde jsem vid�l p�irovn�n� SMS p�es internet. Zpr�vu vid� v�ichni kdo v�s n�sleduj� a vy tak neotravujete dal�� spoustu lid�, kter� pravd�podobn� o va�e koment��e nemaj� z�jem.

V na�em p��pad� by se syst�m al� Twitter dal integrovat s v�voj��sk�mi n�stroji. Ob�as se stane, �e rozbijete build. V takov�m p��pad� je na build serveru vid�t kdo to rozbil, ale u� nen� vid�t, jestli na tom ten �lov�k pracuje. Ta informace jestli na tom �lov�k pracuje, �i jestli v�bec v� o tom co zp�sobil, by se dala integrovat pr�v� p�es syst�m al� Twitter. U rozbit�ho buildu by bylo tla��tko, kter� by po kliknut� vytvo�ilo automaticky tweet. Na build serveru by se zase naopak reverzn� k zbo�en�m buildum asociaovaly tweety.

J� osobn� jsem my�lence zapojen� micro-bloggingu jako sou��sti mezi t�mov� komunikace velice naklon�n. Stejn� jako na Twitteru se p�i pou�it� za zav�en�mi dve�mi uvnit� firmy najdou hv�zdy, kter� bude sledovat v�t�ina a tak� pasivn� u�ivatel�, kter� nebude sledovat skoro nikdo. D�ky tomu bude zaru�ena p�irozen� rovnov�ha mezi t�m, �e podstatn� informace od lid�, co maj� co ��ci, proud� ke v�em a ty m�n� podstatn� m�� pouze k n�kolika m�lo zainteresovan�m.

2009-04-05T21:10:00.002+02:00

Tranzitivn� z�vislosti v Mavenu z pohledu n�vrhu modulu

Tranzitivn� z�vislosti v Mavenu neodpou�t�j� chyby v n�vrhu struktury modul�. Poj�me se pod�vat na to s ��m je pot�eba po��tat. M�jme modul Foo. Tento modul je pou�it jednak v kontextu serveru, jako sou��st webov� aplikace, a jednak v lok�ln�m kontextu jako sou��st command line n�stroje. Modul Foo m� pro svoj� �adu n�kolik z�vislost�. �ekn�me jednu spole�nou pro ob� prost�ed� a potom dv� rozd�ln� mno�iny, ka�dou pro jedno prost�ed�, jak je zn�zorn�no na n�sleduj�c�m obr�zku.

Mechanismus tranzitivn�ch z�vislost� v Mavenu zp�sob�, �e pokud modul Foo p�id�me do WARu, dostanou se n�m tam v�echny z�vislosti a to v�etn� t�ch lok�ln�ch (�lut� krabi�ky). A naopak, pokud si nech�me vygenerovat nap��klad classpath pro lok�ln� pou�it�, dostanou se n�m tam z�vislosti nutn� pouze pro prost�ed� serveru. V p��pad�, �e by �lo pouze o mal� mno�stv� z�vislost�, asi by to nevadilo, ale v p��pad�, �e se jedn� o v�t�� mno�stv�, mus�me se t�m za��t zaob�rat.

Prvn� a nejlep�� zp�sob je ud�lat refaktor modulu Foo a ten rozd�lit na t�i ��sti. Na modul obsahuj�c� logiku pro server Foo server, modul obsahuj�c� logiky pro lok�ln� pou�it� Foo local a modul obsahuj�c� logiku spole�nou pro ob� ��sti Foo common. Tento posledn� modul vznikne pouze za p�edpokladu, �e existuje sd�len� logika. Z�rove� s roz�len�n�m do t�chto modul� roztrhneme i z�vislosti p�vodn�ho Foo modulu. Ide�ln� stav zobrazuje n�sleduj�c� obr�zek.

No ne�ijeme v ide�ln�m sv�t� a tak se m��e uk�zat, �e modul Foo p�jde refaktorovat velice slo�it�, pokud v�bec, nebo� se m��e jednat o d�dictv� z minulosti. V takov�m p��pad� m�me dv� mo�nosti. Tam kde modul Foo chceme pou��t, ud�l�me necht�n�m z�vislostem p��tr� jejich explicitn�m vynech�n�m. Toto �e�en� m� tu nev�hodu, �e na ka�d�m m�st� pou�it� modulu Foo mus�me tento manu�ln� krok zopakovat. Pokud n�m v budoucnu nastane situace, �e modul Foo bude pot�ebovat novou z�vislost, �ekn�me kolizn� z�vislost, a� ji� pro serverov� �i lok�ln� prost�ed�, budeme muset opravit manu�ln� odstran�n� o dal�� z�vislost.

Druhou mo�nost� je vyu�it� takzvan�ch voliteln�ch (optional) z�vislost�, kter� maj� tu vlastnost, �e nejsou sou��st� tranzitivn�ho uz�v�ru. Na dal��m obr�zku jsou voliteln� z�vislosti vyzna�eny ��rkovan�. D�ky tomu, �e nejsou sou��st� tranzitivn�ho uz�v�ru, tak je sice moduly, kter� je pou��vaj� "nenakoup�", ale z�rove� to znamen�, �e je budou muset op�t explicitn� uv�st tam kde budou pot�eba. To ilustruje n�sleduj�c� obr�zek, kdy si WAR explicitn� p�id�v� voliteln� z�vislosti.

I toto �e�en� m� stejnou nev�hodu v podob� manu�ln�ho opakovan� v�ech voliteln�ch z�vislost� na ka�d�m m�st� pou�it� a s t�m spojen� probl�m budouc�ho roz��en�. Pro eliminaci t�to nev�hody lze pou��t n�sleduj�c�ho triku. Zavedeme si speci�ln� moduly pro ob� prost�ed�, kter� n�m poslou�� pouze k seskupen� z�vislost�. D�ky tomu budeme m�t management z�vislost� pro dan� prost�ed� centralizovan� pouze do jednoho m�sta. Tyto ad hoc moduly je pak mo�n� pou��t nam�sto p�vodn�ho modulu Foo.

Tento seskupovac� workaround lze pou��t v podstat� na �pravu jak�chkoliv nevyhovuj�c�ch z�vislost� a lze jej vhodn� kombinovat s explicitn�m vynech�n�m z�vislost�. Je �koda, �e Maven nenab�z� podobn� mechanismus urovn�n� z�vislost� n�jak�m lep��m zp�sobem. Na druhou stranu na to lze koukat i tak,�e Maven vynucuje spr�vn� roz�len�n� modul� a schv�ln� nenab�z� prost�edky pro jejich obch�zen�.

2009-04-01T12:54:00.000+02:00

NetBeans 7

Poda�ilo se mi dostat k p�ipravovan� verzi nov�ch NetBeans. Jak je vid�t ji� na splash obrazovce, v�voj t�to verze m� jasn� sm��ov�n�...